1991

Z dopisu vyplývá, že slovo svědomí mu vůbec nic neříkalo. Naopak se cítil být obětí „zločinných spiknutí a spolčení“ a politickým vězněm. Dovolává se „skutečný spravedlnosti“ a mluví dokonce o „cestách spravedlnosti boží“. Prohlašoval se za nevinného. Obviňoval všechny okolo, pojišťovnu VZP, vězeňskou službu, psal žaloby na ministerstvo spravedlnosti.