Asfaltové parkoviště před hospodou u „Chalupských“ aneb jak to nedělat
Plocha naproti dnes zavřené hospodě „U Chalupských“ byla původně částečně zastavěná. Na tomto místě ještě do osmdesátých let stála hospodářská budova tzv. panské „Ratejny“ , dodnes pamatuji ty mohutné stěny a žulové ozdoby ve tvaru piniových šišek v čele střechy a stromořadí vzrostlých kaštanů z druhé strany. Po demolici, někdy po roce 1985, tam zbyla nezpevněná plocha využívaná většinou jako parkoviště pro navštěvníky hřbitova a kostela. Toto „parkoviště“ nebylo dobrou vizitkou obce po mnoho desítek let a tak jsem dílem rád , že došlo k nějakému řešení situace, ale rozhodně nejsem spokojen s formou jak bylo postupováno…
I. problém voda
Velký tématem dnešních dnů je zadržování vody v krajině, ale krajinou není myšlena
jen přiroda kolem nás, ale i například plochy intravilánu a je velkou chybou vše vybetonovat či vyasfaltovat. Tento pozemek je cca 10m široký a cca 20m dlouhý tj. 200 m² plochy, při přívalovém dešti který může být i více než 100 mm/den vody na m² což činí 100 l na m². Jednoduchou matematikou spočítat, že při takovém dešti spadne na tuto plochu 20 m³ vody, která se díky asfaltu svede hned na silnici odkud odteče velmi rychle do krajiny… O tom, že v létě rozpálená asfaltová plocha rozhodně nevylepší mikroklima nemluvě.
V dnešní době se podobné stavby řeší například zatravňovacími dlaždicemi, které umožní vsáknutí části vody do podloží, v kombinaci například se zadržovacími záchytnými příkopy vyplněnými hrubým štěrkem. Opět se zde projevuje, že obec nevyužívá služeb stavebního odborníka který by poradil v projektové přípravě a vybral optimální řešení. Nota bene, na tyto úpravy je možné čerpat dotace !!!
II. Absence zeleně
Důležitá je estetická funkce, prostor si přímo říká o určité optické rozdělení, místo jak stvořené pro zasazení již připraveného vzrostlého stromu/ů , ale to by se o něj musel pak někdo starat, že ? A ono by to stálo peníze a hlavně něčí snahu… A když jsme u těch peněz, na veřejnou zeleň opět existují dotační tituly…
Vzniklo řešení, které by bez kritiky obstálo tak před 20-30 léty, ale ne dnes, ještě jednou se podívejte na výše uvedená čísla a porovnejte v paměti, kolik ploch jsme za posledních několik desítek let překryli betonem či asfaltem, kolik vodních toků jsme narovnali … ? Jen námátkou z blízkého okolí: podobná plocha je za kostelem u skladu posypového materiálu v bývalé „farské“ stodole cca 180 m², zatrubnění potoka ústícího do hasičské nádrže, svedení deštové vody ze střechy ZŠ Čachrov cca 400 m², meliorace v Bradenském údolí a narovnání Bradenského potoka… atd. Aby mi nebylo předkládáno, že káži vodu a piji víno i já jsem svedl dešťové okapy u své nemovitosti před cca 20 léty do dešťové kanalizace a považuji to za chybu, kterou chci napravit instalací podzemních nádrží,tj. řešení, které jsem navrhoval pro základní školu… Na posledním zastupitelstvu mi bylo vmeteno do tváře co s tou zadržovanou vodou budeme dělat ? Například alternativní splachování záchodů ve škole nebo v případě sucha zalévání veřejné zeleně kolem školy, což nemusí být je tráva, co roste „jako blbá“, a musí se sekat, ale také ovocné stromky před školou, které se v suchých měsících zalévají z vodovodu….
Obec připravuje „developerský projekt“ na poli za školou. Ví naše municipalita , že u takových projektů je dnes zadržovaní vody povinnost ? A proč při tomto projektu nevyřešit tyto věci komplexně ?
Berte to prosím nejen jako kritiku stavu, ale hlavně jako otevření diskuze na dané téma. Nebo těch zpráv o zaplavených vesnicích díky přiválovým deštům vidíte málo ? A toto je přesně ta kapka ke kapce…. I když kapka… velmi hrubě jsem spočítal plochu na čachrovských veřejných prostranství a obecních střech na cca 5000 m², při 100ml na metr a den to dělá kostku vody o základně 20 m … a jsou deště kdy spadne 100ml i za jednu hodinu…
