Historie

Purkrechtní registra čachrovská z roku 1637 až 1764 jako důležitý pramen pro poznání historie Čachrova a Čachrovska

Purkrechtní registra čachrovská z roku 1637 až 1764 jsou zřejmě první pozemkovou knihou, která byla vedena pro poddanské statky na čachrovském panství té doby a možná první knihou tohoto typu vůbec.1

Napovídá tomu ostatně už sám titul první knihy register, který zní: „Léta Páně 1637, 27. dne Octobris, založeny tyto registry purkrechtní. Od J(eho) M(ilosti) urozeného a statečného rytíře Pana Viléma Protivy Šofmana z Hemrlesu, jakožto pána statku čachrovského, březského a kunkovského. Pro zapisování gruntů lidí všech osedlých a poddaných J. M. Pána, kterýchž na témž panství J. M. Pána jsou, jak své grunty koupili, zaplatili neb dostali aneb co ještě platiti mají a komu náležejí takové peníze. To vše tuto dále, co se koliv ze zpráv lidských vyhledalo, poněvadž nikdy prve takových knih purkrechtních na témž panství nebylo, vše v zapsání uvedeno jest i dále jiná léta při každém bohdá soudu držaném každoročně vpisovati bude.“

Purkrechtní knihy jsou vlastně urbáře, tedy knihy vedené pozemkovými vrchnostmi (majiteli panství) za účelem evidence platů a dávek, které vrchnosti plynuly z poddanských usedlostí. Povinnosti poddaných tvořily peněžní platy, naturální dávky nebo robota. Jednotlivé druhy se mohly navzájem doplňovat. Zatímco ve středověku převažovaly dávky v naturáliích a posléze v penězích, pro raný novověk, tedy dobu, ze které jsou registra čachrovská, je charakterističtější, že vrchnost ukládala více roboty. Výše finančních odvodů totiž nebyla obvykle během let valorizována a ztrácela proto na hodnotě, zatímco v případě roboty tento problém odpadal. Platy a dávky se obvykle vybíraly dvakrát do roka, na jaře (na sv. Jiří) a na podzim (na sv. Havla). Někdy mohly být termíny stanoveny na sv. Jana a sv. Václava.

Registra také zaznamenávají majetkové změny u jednotlivých usedlostí, protože vrchnost jimi disponovala v případě odúmrti, či když byly opuštěny a mohla je přenechávat za příslušnou platbu jiným poddaným.

První registra čachrovská byla založena v roce 1637 pro evidenci poddanských statků a s nimi spojených povinností pro městys Čachrov (Czachrau) a vesnice Březí (Birkau), Jesení (Gesen), Bradné (Broden), Kunkovice (Kunkowitz), Dobřemilice (Dobřemělitz), Chotěšov (Kotěssowy, Kotieschau), Radvanice (Radwanitz), Častonice (Czastonitz) a Čeletice (Čelletitz), což byl tehdejší rozsah čachrovského panství Šofmanů z Hemrlesu. Zápisy šly po jednotlivých vesnicích panství a každý tehdejší grunt tam byl zanesen na jednu stranu a následně byly ponechány dvě další strany volné na zápisy v budoucnosti.

Jen u menšiny gruntů však následují jiné, mladší zápisy než ty, co byly učiněny v době vzniku prvních register, tedy v roce 1637. Je možné předpokládat, že Šofmanové z Hemrlesu, kteří vlastnili panství až do roku 1685, vedli ještě jiné knihy, urbáře robot či podobně, protože v této první knize o robotách není ani zmínka. Jejich nástupci ve vlastnictví čachrovského panství – Khuenové, Fruweinové a Horové z Ocelovic možná vedli též své knihy, ale z nich se nedochovalo vůbec nic. Khuenové a další nicméně vedle prvních register více využívali druhou knihu register (neboli „druhý kvatern“), založený ještě taktéž za Šofmanů z Hemrlesu a vedenou v letech 1670 až 1804. O této druhé knize bude pojednáno jinde.

První purkrechtní registra jsou i přes skromnost svých zápisů jedinečným pramenem pro dějiny Čachrova a Čachrovska. Z hlediska historie osídlení, toponomastiky, onomastiky, právních vztahů i každodenního života přinášejí opravdu klíčové, zajímavé informace. A to i proto, že se jedná o skutečně nejstarší dokument věnující se poddaným čachrovského panství v první polovině 17. století, nicméně s přesahy, řídkými zmínkami i k starší době, kdy panství před rokem 1612 ještě patřilo Rendlům z Úšavy. Jak již bylo výše řečeno, registra vznikla v říjnu 1637, kdy si Vilém Protiva Šofman z Hemrlesu nechal udělat podrobný soupis gruntů na celém panství. Zápisy jsou si dosti podobné – říkají, že tehdy a tehdy podle „zpráv lidských“ (tedy z ústní tradice), výjimečně podle „register panských“ (což naznačuje, že přeci jen nějaká evidence poddanského majetku v archivu panství možná existovala) ten a ten získal svůj grunt za určitou sumu. Následuje informace, kolik již zaplatil, kolik má dluhu, případně zda něco nedluží do „důchodů Pána“.

V první části našeho bádání přinášíme ctěnému P.T. publiku soupis vlastních jmen pro obce Čachrov a Březí, která se vyskytují v prvním registru. K tomu je potřeba dodat následující:

Je dobře známo, že v první polovině 17. století nebyla v českých zemích ještě zdaleka ustálená příjmení, zvláště pak ne na českém venkově. Bylo zcela běžné, že lidé byli jmenováni, nosili příjmení, po rodném gruntu, ač už tam nežili, jak to dodnes můžeme pozorovat i na Čachrovsku a jeho okolí. Stejně tak běžné bylo, že muž přiženivší se ke gruntu nesl následně jméno gruntu, byť měl před tím jiné příjmení.

Někdy příjmení vznikalo na základě povolání (Tesař, Sládek, Pekař apod.), někdy byl znám jeden člověk i pod dvěma příjmeními (např. Václav Bastl, zvaný i Václav Čachrovský či Jakub Lochner, zvaný i Starý). Zajímavý je i fakt, že zápisy jmen nesou jasné znaky typického západočeského nářečí (Bártojc, Kojzarojc, Šebestojc atd.).

V dalších pokračováních přineseme rejstřík rozšířený o další obce tehdejšího čachrovského panství.

Rejstřík příjmení a vlastních jmen vyskytujících se v prvním registru purkrechtním pro čachrovské panství (obce Čachrov a Březí):2

Anderle, Václav; Čachrov

Auzbald, Jiřík; Čachrov

Auzbald (Ouzbald), Matěj; Čachrov

Bárta, Václav; Čachrov

Bastl, Matěj; Čachrov

Bastl, Václav; Čachrov

Bečka, Jan; Čachrov

Blecha, Matěj; Čachrov

Bucháč, Jiřík; Čachrov

Čachrovský, Václav (Bastl); Čachrov

Červenka, Jan; Čachrov

Červenka, Matěj; Čachrov

Damšovský grunt; Březí

Duška, Jan; Březí

Fejcík, Václav; Čachrov

Flojsar, Daniel; Březí

Havel, pekař; Čachrov

Hoffman, Jan; Čachrov

Holý, Vít; Čachrov

Hrdlička, Matěj; Čachrov

Hubičková, Dorota; Čachrov

Hubička, Václav; Březí

Janečkovic, Václav; Dobřemilice

Jírovic, Václav; Čachrov

Jiříkovic, Václav; Březí

Kantor, Jan; Jiřík; Nikodým; Čachrov

Kojzarová, Anna; Březí

Kojzar, Matouš; Březí

Kojzar, Vít; Březí

Kolář, Jan; Jesení

Kolářovic, grunt; Čachrov

Komárek, Jakub; Čachrov

Komárek, Petr; Březí

Kovář, Kašpar; Čachrov

Kovář, Ondřej; Čachrov

Krajbich (Kreibich), Kryštof; Čachrov

Krejčí, Ondřej; Čachrov

Lochner, Jakub; Březí

Martinovic, Bárta; Březí

Metlička, Jiří; Čachrov

Mikolášovic, Martin; Čachrov

Mikoláš, Vít; Čachrov

Mužík, Jiří; Březí

Partl, starý; Čachrov

Petr (Petrovic), Václav; Jan; Čachrov

Petráš, Tomáš; Březí

Petrášek, Bartoloměj; Čachrov

Popelář, Jakub; Čachrov

Rejčka, Václav; Pavel; Anna; Čachrov

Rendl, Šimon, Březí

Rozýn, Václav; Čachrov

Říha, Jan; Březí

Říha, Václav; Březí

Sedlák, Václav; Březí

Sládek, Jan; Nikodým; Čachrov

Soumar, Laurenc; Březí

Šebesta, Václav; Čachrov

Šebestovský, grunt; Čachrov

Šetlík, Adam; Čachrov

Šetlík, Jan; Čachrov

Šíc, Jan, Tomáš; Čachrov

Šimonovic, Jíra; Březí

Šimůnek, Vít; Březí

Šofman z Hemrlesu, Vilém Protiva; Březí, Čachrov

Štoukar; Čachrov

Švec, Hanzl; Fojtl; Čachrov

Švec, Jiřík; Březí

Švugr, Janda; Matěj; Čachrov

Švugr, Bartoloměj; Čachrov

Tomášek, Adam; Březí

Tomšovský, grunt; Březí

Truhlář, Tomáš; Čachrov

Vejbora, Tomáš; Čachrov

Voráč, Matouš; Březí

Voráč, Václav; Čachrov

Vorel, Jiřík; Březí

Zedník, Hendrich; Čachrov

Zikmund; Březí

Zikmundová, Kateřina; Březí

Zikmund, Václav; Čachrov

Zýka, Jiří; Březí

Zýka, Martin; Březí

Žatecký, Daniel; Čachrov

Žatecký, Pavel; Čachrov

1 Dnes uložená ve Státním archivu v Plzni, ve fondu Velkostatek Čachrov, č. fondu 20189, přístupná také v digitalizované podobě (http://www.portafontium.cz/amtsbuch/soap-pn/cachrov-sig277).

2 Jména z registru jsou transkribována podle obvyklých paleografických pravidel pro transkripci a transliteraci raně novověkých historických textů (tedy Bečka namísto Beczka, Šíc namísto Ssicz, Flojsar namísto Flogsar)