Novinky:

11.listopadu 2007
Nové stránky o historii

5.února 2008
Nová stránka Čachrov v literatuře

25.února 2008
Nové pohledy Javorné a Hořákova

Hořákov, zámecká knihovna
Petr Mašek

Samostatný zemskodeskový statek Hořákov vystřídal v minulosti mnoho majitelů, jen od 17. století zde byli: Hejdové z Lovčic (až do roku 1845), Josef Lumbe (1845), Petr Kordík a dědicové (1845-1885), Zipperové z Engenthalu (1885), Bedřich a Jana Brábkovi a před rokem 1900 zakoupil statek Josef hrabě Czernin z Chudenic (1842-1923) /1/ s manželkou Marií hraběnkou Des Fours-Walderode (1850-1923).
Hlavní budovatelkou hořákovské knihovny byla hraběnka Marie Czerninová a část knihovny pochází z majetku její matky Františky Czerninové (1819-1879), která se pokusila též vyhotovit lístkový katalog této knihovny /2/. Své knihy označovala štítkem s textem "Francisca Gräfin D.W." Des Foursovská sbírka obsahovala literaturu o výtvarném umění, Gerstäckerovy dobrodružné romány, např. Mississippi - Bilder, Dresden u. Leipzig 1847-1848 a kuchařské knihy, např. německý překlad M. D. Rettigové vydaný v Hradci Králové v roce 1852.
Dalším přínosem pro knihovnu znamenal sňatek Františka Josefa hraběte Czernina (1878-1917), syna zmíněného hraběte Josefa, s Wilhelminou Clannerovou z Engelhofenu (1894-1974). Do hořákovského zámku tak pronikly knihy z clannerovského zámku Hostačov u Čáslavi, o čemž svědčí alianční heraldické exlibris Wilhelmininy matky Anny rozené hraběnky Thun-Hohenstein (1859-1926) /3/. Sestra Františka Josefa Rosina (1880-1926), dědička zámku Hořákov, provdaná za hraběte Adalberta ze Schönbornu (1881-1946), obohatila knihovnu zejména anglickými romány 19. století.
Vedle těchto proveniencí se v knihovně setkáme též se zajímavým souborem téměř 20 divadelních her z poloviny 18. století s heraldickým exlibris "Joannes Joseph S. R. I. Comes de Thun" /4/. Pravděpodobně jde o Jana Josefa Františka hraběte z Thunu a Hohensteinu (1711-1788), ale není zřejmé kdy a proč se jeho knihovna rozptýlila.
V roce 1949 došlo k roztržení hořákovské knihovny, menší část (cca 500 svazků a hudebniny a mapy) byla odvezena na zámek Kozel, větší do Lnář (přes 2000 svazků). Po vytřídění pro potřeby distribučního střediska zbylo ze lnářské části asi 1000 svazků, na zámku Kozel zůstal fragment 26 svazků.
Knihovna obsahuje přes 70 starých tisků a 13 rukopisů /5/. Nejstarším tiskem je Della agricoltura Giovanniho Tatia, Venezia 1560. Ze 17. století pochází 5 svazků, např. J. Colero: Oeconomia ruralis et domestica Frankfurt a. M. 1672. Z 18. století je nejčetnější zmíněný soubor teatralií. Další oblastí je historie, např. Allgemeiner historischer Lexicon, Leipzig 1740 nebo Histoire univeselle, Amsterdam 1763 s heraldickým exlibris knížat z Ligne. Část souboru starých tisků je tvořena beletrií a poezií, např. J. Milton: Das verlorene Paradies, Berlin 1793, slovníkovou literaturou a pouze jedno dílo je z oblasti přírodních věd - F. Valentin: Abhandlung von Schnecken, Muscheln und Seegewächsen, Wien 1773 s velkým množstvím ilustrací.
Z rukopisné sbírky /6/ je možno uvést Beschreibung der Herrschaften, Güter und Freihöfe im Königreiche Böhmen z druhé poloviny 18. století, ostatní rukopisy jsou opisy básní a poznámkové sešity. Bohužel se nedochovala B. Lifkou uváděná jezuitská divadelní hra.
Hořákovská knihovna sloužila především jako zásobárna oddychové a zábavné četby. Soubor knih 19. století je tvořen hlavně německou, francouzskou a anglickou beletrií a poezií, např. A. Stifter, G. Sandová, Ch. Dickens, W. Scott aj. Dále zde nalezneme slovníky, jazykové učebnice a periodika. Z nečetných bohemik lze uvést např. J. Neumann: Beschreibung der böhmischen Münzen, Prag 1870 nebo V. Nejedlý: Nedělní kázání na celý rok, Praha 1806 /7/.

1. Tittel, I.: Schematismus des Grossgrundbesitzes und grösserer Rustikalgüter. Prag 1900, s. 722. Genealogická data jsou převzata z různých ročníků Gothajských almanachů a Almanachu českých šlechtických rodů 1996-2011.
2. Dle zprávy B. Lifky viz agenda NKK a SPS (Lnáře) v KNM 4.
3. Lifka, B.: Lifka, B.: Zámecké a palácové knihovny v Čechách. Přehled historicko - topografický. In: Český bibliofil, 1934, s. 48.
4. Další stopy po této knihovně jsou v zámecké knihovně Březina (srv. Mašek, P. - Holman, Pavel: Zámecká knihovna hrabat ze Sternbergu ze zámku Březina. In: Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků, 11, 1994, s. 180-187.), v zámecké knihovně Újezd Svatého Kříže a v Knihovně Národního muzea.
5. Zajímavější tituly starých tisků i rukopisů sepsal Dr. B,. Lifka - viz agenda NKK a SPS (Lnáře) v KNM 4. Až na výjimky se tito tituly v dnešní knihovně nacházejí.
6. Petr, S. - Tošnerová, M.: Rukopisné fondy zámeckých, hradních a palácových knihoven. Praha 1995, 208 s. č. 48, s. 52.
7. Knihopis č. 6123.

Původní článek byl publikován:
Mašek, P.: Zámecká knihovna Hořákov. Památky a příroda, 1989, č. 4., s. 224.
Zkrácená verze:
Mašek, P.: Handbuch deutscher historischer Buchbestaende in Europa. Bd 2. Tschechische Republik. Schlossbibliotheken unter der Verwaltung des nationalmuseums in prag. Hildesheim, 1997, s. 78.